Zdroje pro důchodovou reformu
 02  The future of cohesion policy




EUROPEAN COMMISSION

EVROPSKÁ KOMISE

Brussels, 9.11.2010 COM(2010)

V Bruselu dne 9.11.2010 KOM(2010)

642 final 

642/3

COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE, THE COMMITTEE OF THE REGIONS AND THE EUROPEAN INVESTMENT BANK

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE

Conclusions of the fifth report on economic, social and territorial cohesion: the future of cohesion policy {SEC(2010) 1348 final}

Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti  {SEK(2010) 1348}

COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE, THE COMMITTEE OF THE REGIONS AND THE EUROPEAN INVESTMENT BANK

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE

  Conclusions of the fifth report on economic, social and territorial cohesion: the future of cohesion policy

Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti

1. INTRODUCTION

1. ÚVOD 

Europe faces a daunting task.

Evropu čeká nelehký úkol.

It must exit from a deep crisis and reduce unemployment and poverty, while switching to a low-carbon economy.

Musí se dostat z hluboké krize a snížit nezaměstnanost a chudobu a zároveň přejít na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Such an ambitious task requires swift action on many fronts, which is why the European Council adopted the Europe 2020 Strategy1.

Pro splnění tak ambiciózního úkolu musí rychle konat v mnoha oblastech, a právě proto Evropská rada přijala strategii Evropa 20201.

1 ‘Europe 2020: A strategy for smart, sustainable and inclusive growth’ - COM(2010) 2020, 3.3.2010.

1 „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ – KOM(2010) 2020, 3.3.2010.

For Europe to succeed, European, national, regional and local levels all need to play their part.

Aby Evropa uspěla, svou úlohu budou muset sehrát evropská, národní, regionální i místní úroveň.

Cohesion policy should continue to play a critical role in these difficult times, in order to deliver smart, sustainable and inclusive growth,

Politika soudržnosti by v tomto náročném období měla nadále sehrávat klíčovou úlohu, aby zajišťovala inteligentní a udržitelný růst

while promoting harmonious development of the Union and its regions by reducing regional disparities.

podporující začlenění a zároveň prostřednictvím zmenšování regionálních rozdílů podporovala harmonický rozvoj Unie a jejích regionů.

Cohesion policy has made a significant contribution to spreading growth and prosperity across the Union, while reducing economic, social and territorial disparities.

Politika soudržnosti významně přispěla k rozšíření růstu a prosperity uvnitř Unie při současném zmenšování hospodářských, sociálních a územních rozdílů.

The fifth report on economic, social and territorial cohesion shows that the policy has created new jobs,

Pátá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti ukazuje, že tato politika vytvořila nová pracovní místa,

increased human capital, built critical infrastructure and improved environmental protection, especially in the less developed regions.

navýšila lidský kapitál, vybudovala kritickou infrastrukturu a zlepšila ochranu životního prostředí, zejména v méně rozvinutých regionech.

Undoubtedly, without cohesion policy, disparities would be greater.

Bez politiky soudržnosti by rozdíly byly nepochybně větší.

Yet the lasting social effects of the crisis,

Přetrvávající sociální účinky krize,

the demand for innovation arising from increased global challenges

poptávka po inovacích plynoucí z nárůstu problémů celosvětového významu

and the imperative to make the most of every euro of public expenditure call for an ambitious reform of the policy.

a nutnost maximálně využít každé euro z veřejných výdajů si však vyžadují ambiciózní reformu politiky.

As indicated in the EU budget review2, in particular progress needs to be made in the following key areas:

Jak je uvedeno v přezkumu rozpočtu EU2, je třeba pokročit zejména v těchto klíčových oblastech:

concentrating resources on the Europe 2020 objectives and targets;

soustředit zdroje především na splnění úkolů a cílů ze strategie Evropa 2020;

committing Member States to implementing the reforms needed for the policy to be effective;

zavázat členské státy k provádění reforem, které jsou zapotřebí pro účinné fungování politiky;

and improving the effectiveness of the policy with an increased focus on results.

a zlepšit účinnost politiky při zvýšeném důrazu na dosahování výsledků.

The explicit linkage of cohesion policy and Europe 2020 provides a real opportunity:

Výslovné propojení politiky soudržnosti se strategií Evropa 2020 nabízí opravdovou příležitost:

to continue helping the poorer regions of the EU catch up, to facilitate coordination between EU policies, and to develop cohesion policy into a leading enabler of growth, also in qualitative terms,

nadále pomáhat chudším regionům EU dohnat zpoždění, usnadnit koordinaci politik EU a učinit z politiky soudržnosti hlavní motor,

for the whole of the EU, while addressing societal challenges such as ageing and climate change.

který bude umožňovat růst celé EU – a to i z hlediska kvality – a současně věnovat pozornost závažným společenským problémům, jako je stárnutí obyvatelstva a změna klimatu.

2 ‘The EU Budget Review’ - COM(2010) 700, 19.10.2010.

2 „Přezkum rozpočtu EU“ – KOM(2010) 700, 19.10.2010.

With these conclusions, the Commission opens a public consultation on the future of cohesion policy.

S těmito závěry Komise zahajuje veřejnou konzultaci o budoucnosti politiky soudržnosti.   

This is organised around a series of questions on the main ideas for its reform.

Bude se vycházet ze skupiny otázek k hlavním myšlenkám reformy politiky.

The following sections look, in turn, at how the policy can be made more effective and its impact improved so as to enhance the European added value (Section 2),

Následující části se postupně zabývají tím, jak politiku zefektivnit a zlepšit její dopad, aby zvyšovala evropskou přidanou hodnotu (část 2),

at how governance of the policy can be further strengthened (Section 3),

jak lze ještě zlepšit řízení politiky (část 3)

at how the delivery system can be streamlined and made simpler (Section 4)

, jak lze zjednodušit prováděcí systém (část 4)

and at the architecture of the policy (Section 5).

a jak by měla vypadat celková struktura politiky (část 5).

2. ENHANCING THE EUROPEAN ADDED VALUE OF COHESION POLICY

2. ZVÝŠENÍ PŘÍNOSU POLITIKY SOUDRŽNOSTI PRO EVROPU

The added value of cohesion policy is recurrently debated by policy-makers, academics and stakeholders.

Přidaná hodnota politiky soudržnosti je opakovaně předmětem diskusí politiků, akademiků a dalších zúčastněných stran.

Some argue that cohesion policy is loosely linked to EU priorities,

Někteří tvrdí, že politika soudržnosti je jen volně spojena s prioritami EU,

that it spreads resources too thinly across policy areas and that its impact is often difficult to measure.

že zdroje přidělované jednotlivým oblastem příliš rozmělňuje a že lze jen stěží měřit její účinky.

Though the report shows that cohesion policy has contributed to economic and social development of regions

Ačkoliv zpráva ukazuje, že politika soudržnosti přispěla k hospodářskému a sociálnímu rozvoji regionů

and to the well-being of people, the Commission takes these criticisms very seriously.

a blahobytu obyvatel, Komise tuto kritiku bere velmi vážně.

Further reforms of cohesion policy, while preserving its overall objective, should therefore aim to steer the policy decisively towards results

Další reformy politiky soudržnosti by se proto při zachování jejího celkového cíle měly snažit orientovat politiku na výsledky

and enact the reforms needed in order to achieve results, while cutting red-tape and simplifying the daily management of the policy.

a provést reformy nutné pro jejich dosahování, a to při současném omezování byrokracie a zjednodušování každodenního řízení politiky.  

2.1. Reinforcing strategic programming

2.1. Posílení strategického plánování

Cohesion policy has already been substantially aligned with the Lisbon Strategy, in particular by earmarking financial resources.

Politika soudržnosti je již podstatně sladěna s Lisabonskou strategií, a to zejména prostřednictvím vyčleňování finančních prostředků.

However, this alignment is not sufficient due to a governance gap between the two strategic processes.

Míra tohoto sladění ovšem není dostatečná kvůli rozdílům v řízení těchto dvou strategických procesů.

More can be done in the future to further alignment of cohesion policy with the Europe 2020 Strategy.

Do budoucna lze udělat víc pro to, aby politika soudržnosti více korespondovala se strategií Evropa 2020.

This requires, first of all, clear guidance at European level and a more strategic negotiating process and follow-up.

To vyžaduje především jasné pokyny na evropské úrovni a strategičtější přístup k vyjednávacímu procesu a navazujícím krokům.

The EU budget review outlined a new strategic programming approach for cohesion policy

Přezkum rozpočtu EU vytyčil nový strategický programový přístup pro politiku soudržnosti

with a view to closer integration of EU policies to deliver the Europe 2020 Strategy and the Integrated Guidelines.

směřující k těsnějšímu provázání jednotlivých politik EU, aby mohla být splněna strategie Evropa 2020 a integrované hlavní směry.

This approach would consist of:

Tento přístup by obsahoval následující prvky:

– a common strategic framework (CSF) adopted by the Commission translating the targets and objectives of Europe 2020 into investment priorities.

– společný strategický rámec (SSR) přijatý Komisí a převádějící úkoly a cíle strategie Evropa 2020 na investiční priority.

The framework would cover

Rámec by zahrnoval

the Cohesion Fund,

Fond soudržnosti,

the European Regional Development Fund,

Evropský fond pro regionální rozvoj,

the European Social Fund,

Evropský sociální fond,

the European Agricultural Fund for Rural Development

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

and the European Fisheries Fund;

a Evropský rybářský fond;

– a development and investment partnership contract which, based on the common strategic framework, would set out the investment priorities,

– smlouvu o partnerství pro rozvoj a investice, která by na základě společného strategického rámce určovala investiční priority,

the allocation of national and EU resources between priority areas and programmes, the agreed conditionalities, and the targets to be achieved.

přidělování vnitrostátních prostředků a prostředků z rozpočtu EU na prioritní oblasti a programy a obsahovala dohodnuté podmínky a cíle, jakých má být dosaženo.

This contract would cover cohesion policy.

Tato smlouva by se týkala politiky soudržnosti.  

In order to promote economic, social and territorial cohesion

Aby byla hospodářská, sociální a územní soudržnost

in a coherent and integrated manner, it might be useful to extend its scope to other policies and EU funding instruments.

podporována kompaktním a jednotným způsobem, mohlo by být užitečné rozšířit působnost smlouvy také na jiné politiky a finanční nástroje EU.

The contract will be the fruit of the discussions between Member States and the Commission on the development strategy presented in their National Reform Programmes.

Uvedená smlouva vzejde z diskusí mezi členskými státy a Komisí o strategii rozvoje obsažené v jejich národních programech reforem.

It would also describe the coordination between EU funds at national level;

Rovněž by obsahovala popis koordinace využívání prostředků EU na vnitrostátní úrovni;

and – operational programmes (OPs) which, as in the current period,

a – operační programy (OP), které by byly, stejně jako v současném období,

would be the main management tool and would translate the strategic documents into concrete investment priorities accompanied by clear and measurable targets —

hlavním nástrojem řízení a převáděly by strategické dokumenty na konkrétní investiční priority zároveň se stanovením jasných a měřitelných cílů,

which should contribute to reach the national targets set in the framework of Europe 2020.

což by mělo přispět k dosažení vnitrostátních cílů stanovených v rámci strategie Evropa 2020.

The timing of the annual reports monitoring progress towards the targets would be aligned with the Europe 2020 governance cycle.

Načasování předkládání výročních zpráv sledujících pokrok v plnění cílů by bylo sladěno s řídícím cyklem strategie Evropa 2020.

On this basis, a regular political debate

Na tomto základě by se odehrávala pravidelná politická debata

in the relevant Council formations and European Parliament committees

v příslušných útvarech Rady a výborech Evropského parlamentu,

would improve transparency, accountability and assessment of the effects of cohesion policy.

která by zlepšila transparentnost, zodpovědnost a hodnocení účinků politiky soudržnosti.

Three proposals in the EU budget review have a particular impact on cohesion policy:

Zvláštní dopad na politiku soudržnosti mají tři návrhy obsažené v přezkumu rozpočtu EU:

concentrating financial resources, the system of conditionality and incentives, and focus on results.

soustřeďování finančních zdrojů, systém podmínek a pobídek a zaměření se na výsledky.   

2.2. Increasing thematic concentration

2.2. Zvýšení tematické koncentrace

The ex-post evaluations of cohesion policy concluded that greater concentration of resources is required to build up a critical mass and make a tangible impact.

Hodnocení ex post týkající se politiky soudržnosti vedla k závěru, že k dosažení kritického množství a viditelného dopadu je zapotřebí větší koncentrace prostředků.

In the future it will therefore be necessary to ensure that

V budoucnu tudíž bude nezbytné zajistit, aby

Member States and regions concentrate EU and national resources

členské státy a regiony dokázaly soustředit unijní a vnitrostátní prostředky

on a small number of priorities responding to the specific challenges that they face.

na malý počet priorit, jež odpovídají jejich specifickým problémům, s nimiž se potýkají.

This could be achieved by establishing, in the cohesion policy regulations, a list of thematic priorities

Toho by mohlo být dosaženo tím, že by předpisy upravující politiku soudržnosti obsahovaly seznam tematických priorit

linked to the priorities, Integrated Guidelines and flagship initiatives of Europe 2020.

odkazujících se na priority, integrované hlavní směry a stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020.

Depending on the amount of EU funding involved, countries and regions would be required to focus on more or fewer priorities.

V závislosti na objemu vkládaných finančních prostředků EU by se země a regiony musely zaměřit na více či méně priorit.

Thus, Member States and regions receiving less funding would be required to allocate the entire financial allocation available to two or three priorities,

Po členských státech a regionech přijímajících méně finančních prostředků by tudíž bylo požadováno, aby celou dostupnou finanční částku přidělily na dvě nebo tři priority,

whereas those receiving more financial support may select more.

zatímco ty, které by obdržely větší finanční podporu, by si jich mohly stanovit více.

Certain priorities would be obligatory.

Některé priority by byly povinné.

At the same time, thematic concentration should not prevent Member States and regions to experiment and fund innovative projects.

Tematická koncentrace by zároveň členským státům a regionům neměla bránit v experimentování a financování inovačních projektů.

Ring-fencing expenditure for specific target groups or experimental approaches

Lze uvažovat také o samostatném financování pro zvláštní cílové skupiny nebo experimentální přístupy

(e.g. local development)

(např. místní rozvoj),

might also be considered, possibly in the form of global grants.

které by mohlo mít podobu celkových grantů.

2.3. Strengthening performance through conditionality and incentives

2.3. Zvýšení výkonnosti pomocí podmínek a pobídek

The financial and economic crisis has already compelled the Commission to propose measures to improve the economic governance of the Union3.

Finanční a hospodářská krize Komisi přiměla k navržení opatření ke zlepšení správy ekonomických záležitostí Unie3.

3 ‘Enhancing economic policy coordination for stability, growth and jobs

3 „Lepší koordinace hospodářské politiky pro stabilitu, růst a nová pracovní místa

— Tools for stronger EU economic governance’ - COM(2010) 367.

– Nástroje pro silnější správu ekonomických záležitostí EU“ – KOM(2010) 367.

Sound macroeconomic policies, a favourable microeconomic environment and strong institutional frameworks

Zdravé makroekonomické politiky, příznivé mikroekonomické prostředí a silné institucionální rámce

are preconditions for creating jobs, stimulate growth, reduce social exclusion and bring about structural changes.

jsou nutnými předpoklady vytváření pracovních míst, povzbuzení růstu, snižování sociálního vyloučení a dosažení strukturálních změn.

This is even truer of cohesion policy, since its effectiveness largely depends on the economic environment in which it operates.

O politice soudržnosti to platí ještě ve větší míře, neboť její účinnost z velké části závisí na hospodářském prostředí, v němž je uplatňována.

It is therefore possible to strengthen the links between cohesion policy and the economic policy framework of the Union.

Lze tudíž posílit vazby mezi politikou soudržnosti a rámcem hospodářské politiky Unie.

First, to support the new economic governance system new conditionality provisions would be introduced creating incentives for reforms.

Zaprvé, na podporu nového systému správy ekonomických záležitostí by byla zavedena nová ustanovení o podmíněnosti, čímž by se vytvořily pobídky k provádění reforem.

Member States would be required to introduce the reforms needed to ensure effective use of financial resources in the areas directly linked to cohesion policy,

Po členských státech by bylo požadováno provedení reforem potřebných k zajištění účinného využívání finančních prostředků v oblastech přímo souvisejících s politikou soudržnosti,

for example environmental protection, flexicurity policies, education or research and innovation.

např. v oblasti ochrany životního prostředí, systémů flexikurity, vzdělání nebo výzkumu a inovací.

For each thematic priority the CSF would establish the key principles which interventions should follow.

Pro každou z tematických priorit by společný strategický rámec (SSR) stanovil klíčové principy, jimiž by se financování řídilo.

These principles must leave room for adaptation to national and regional contexts.

Tyto principy musí ponechat prostor pro přizpůsobení vnitrostátním a regionálním podmínkám.

Their main purpose would be to help countries and regions

Jejich hlavním účelem by bylo pomáhat zemím a regionům

to tackle the problems that past experience has shown to be particularly relevant to policy implementation.

vypořádat se s problémy, které se v minulosti ukázaly jako obzvláště důležité pro uplatňování politiky.

These principles could be linked to, for example,

Tyto principy by se mohly vztahovat např.

transposition of specific EU legislation, the financing of strategic EU projects, or administrative, evaluation and institutional capacity.

k provádění konkrétních právních předpisů EU, financování strategických projektů EU nebo správní, hodnotící a institucionální kapacitě.

On this basis, specific binding conditionality in the areas directly linked to cohesion policy would be agreed with each Member State and/or region — depending on the institutional context — at the beginning of the programming cycle in the programming documents (i.e. the development and investment partnership contracts and the operational programmes), in a coordinated approach with all relevant EU policies.

Na tomto základě by na začátku programového cyklu byla v programových dokumentech (tj. ve smlouvách o partnerství pro rozvoj a investice a operačních programech) s každým členským státem a/nebo regionem (v závislosti na institucionálním kontextu) sjednána konkrétní závazná podmíněnost pro oblasti přímo související s politikou soudržnosti při současném zachování koordinovaného postupu se všemi příslušnými politikami EU.

Their fulfilment could be a prerequisite for disbursing cohesion resources

Jejich splnění by bylo předpokladem pro výplatu finančních prostředků na soudržnost

either at the beginning of the programming period or during a review in which the Commission would assess progress towards completing agreed reforms.

buď na začátku programového období, nebo během hodnocení, v němž by Komise hodnotila pokrok v plnění dohodnutých reforem.

Achievement of institutional reform is critical to underpin structural adjustment, foster growth and jobs and reduce social exclusion, notably by reducing regulatory and administrative burdens on businesses or by improving public services.

Pro upevnění strukturálních změn, podporu růstu, vytváření pracovních míst a snížení sociálního vyloučení je klíčové dokončit institucionální reformu, především pak snížit regulační a administrativní zatížení pro podniky nebo zlepšit státem poskytované služby.

As now, these would be complemented by support under cohesion policy to develop administrative and institutional capacity and effective governance.

Tak jako dosud budou tato opatření doplňována podporou v rámci politiky soudržnosti s cílem dosáhnout rozvoje správní a institucionální kapacity a účinného systému řízení.

This should be available to every Member State and region.

Toto by mělo být dostupné všem členským státům a regionům.

Second, financial sanctions and incentives linked to the Stability and Growth Pact have been so far limited to the Cohesion Fund.

Zadruhé, finanční sankce a pobídky související s Paktem o stabilitě a růstu byly dosud omezeny pouze na Fond soudržnosti.

The Commission has proposed to extend it to the rest of the EU budget as complementary leverage to ensure the respect of key macro economic conditions in the context of the corrective arm of the Pact.

Komise navrhla rozšířit jejich použití také na zbývající části rozpočtu EU, aby fungovaly jako doplňkový prostředek k zajištění respektování klíčových makroekonomických podmínek v rámci nápravné složky paktu.

In cases of non-compliance with the rules of the Pact, incentives should be created by suspending or cancelling part of current or future appropriations from the EU budget without affecting end-beneficiaries of EU funds.   

Pro případy nedodržení pravidel paktu by měly být vytvořeny pobídky v podobě pozastavení nebo zrušení vyplácení části současných nebo budoucích prostředků z rozpočtu EU, aniž by přitom byli dotčeni koneční příjemci financování z fondů EU.

Resources cancelled would remain within the EU budget.

Prostředky, jejichž vyplácení bylo zrušeno, by zůstaly v rozpočtu EU.

Still in the context of the wider economic governance of the EU, the verification of the principle of additionality should be reformed by linking it to the EU economic surveillance process,

Stále v širší souvislosti se správou ekonomických záležitostí EU by mělo být reformováno ověřování dodržování zásady adicionality formou jeho navázání na systém ekonomického dohledu EU.

using indicators already provided in the Stability and Convergence Programmes which Member States submit to the Commission every year.

K tomuto účelu by měly být použity ukazatele již obsažené v programech stability a v konvergenčních programech, které členské státy Komisi každoročně předkládají.

Co-financing is one of the fundamental principles of cohesion policy ensuring ownership of the policy on the ground.

Spolufinancování je jednou ze základních zásad politiky soudržnosti zajišťující odpovědnost za její provádění přímo v daném místě.

Its level should be reviewed and, possibly, differentiated to reflect better the level of development, EU added value, types of action and beneficiaries.

Jeho výše by měla být přehodnocena a případně odstupňována tak, aby lépe odrážela úroveň rozvoje, přidanou hodnotu EU, druhy opatření a příjemce.

Finally, other instruments which could further strengthen the effectiveness of cohesion policy also need to be explored.

Nakonec je třeba prozkoumat i jiné nástroje, které by mohly dále zvýšit účinnost politiky soudržnosti.

For example, a performance reserve could be established at EU level to encourage progress towards Europe 2020 targets and related national targets and objectives:

K povzbuzení pokroku při plnění cílů strategie Evropa 2020 a souvisejících vnitrostátních cílů a úkolů by na úrovni EU například mohly být vytvořeny prostředky na výkonnostní prémie:

a limited share of the cohesion budget would be set aside and be allocated, during a mid-term review, to the Member States and regions whose programmes have contributed most

vymezená část rozpočtu na soudržnost by byla vyhrazena a přidělována během přezkoumání v polovině období těm členským státům a regionům, jejichž programy nejvíce přispěly

– compared to their starting point – to the 2020 targets and objectives.

– ve srovnání s počátečním stavem – k plnění cílů a úkolů strategie Evropa 2020.

Also, the experience gained over the current period has demonstrated that the Commission needs some resources to support directly experimentation and networking, along the lines of the innovative actions of previous programming periods.

Zkušenosti získané během současného období rovněž prokazují, že Komise potřebuje určité prostředky na přímou podporu experimentování a vytváření sítí, obdobně jako v případě inovačních opatření v předchozích programových obdobích.   

2.4. Improving evaluation, performance and results

2.4. Zlepšení hodnocení, výkonu a výsledků

Higher-quality, better-functioning monitoring and evaluation systems are crucial for moving towards a more strategic and results-oriented approach to cohesion policy.

Kvalitnější a lépe fungující systémy monitorování a hodnocení jsou zásadním předpokladem pro přechod na strategičtější a na výsledky zaměřený přístup k politice soudržnosti.

A number of changes would support this shift.

Takový posun by podpořilo provedení určitého počtu změn.

First, the starting point for a results-oriented approach is ex-ante setting of clear and measurable targets and outcome indicators.

Zaprvé, východiskem pro přístup zaměřený na výsledky je stanovení ex ante jasných a měřitelných cílů a ukazatelů výsledků.

Indicators must be clearly interpretable, statistically validated, truly responsive and directly linked to policy intervention, and promptly collected and publicised.

Ukazatele musí být jasně interpretovatelné, statisticky podložené, poskytovat odpovídající údaje a být přímo spojené s uplatňováním politiky, musí být možné je rychle sesbírat a uveřejnit.

Indicators and targets should be agreed in the discussions on the programming documents in addition to a few core Fund-specific indicators for all operational programmes linked to the Europe 2020 framework.

Ukazatele a cíle by měly být dohodnuty během diskusí o programových dokumentech nad rámec několika základních indikátorů vztahujících se ke konkrétnímu fondu a společných pro všechny operační programy spadající do rámce strategie Evropa 2020.

Moreover, timely and complete submission of accurate information on the indicators and on the progress towards the agreed targets would be central to the annual reports.

Pro výroční zprávy by navíc bylo klíčové včasné a úplné předávání přesných informací o ukazatelích a pokroku v plnění odsouhlasených cílů.

Second, ex-ante evaluations should focus on improving programme design so that the tools and incentives for achieving objectives and targets can be monitored and evaluated during implementation.

Zadruhé, hodnocení ex ante by se měla zaměřit na vylepšování návrhu programu, aby při jeho provádění mohly být monitorovány a hodnoceny nástroje a pobídky pro plnění úkolů a cílů.

Third, evaluation should make much greater use of rigorous methods in line with international standards, including impact evaluation.

Zatřetí, hodnocení by mělo v mnohem větší míře využívat přesných metod odpovídajících mezinárodním standardům, včetně hodnocení dopadu.

Whenever possible, impact evaluations would be designed at an early stage to ensure collection and dissemination of the appropriate data.

Na hodnocení dopadu by bylo pamatováno pokud možno v rané fázi, aby byl zajištěn sběr a šíření náležitých údajů.

Moreover, plans for on-going evaluation of each programme would become an obligation, since they facilitate transparency at EU level, foster evaluation strategies and improve the overall quality of evaluations.

Povinností by se nadto stalo připravovat plány průběžného hodnocení každého programu, neboť tyto zlepšují transparentnost na úrovni EU, posilují hodnotící strategie a zlepšují celkovou kvalitu hodnocení.

Evaluations could also be envisaged once a certain amount of the funds has been certified to the Commission.

V úvahu by mohla přicházet také hodnocení, která by byla prováděna poté, co bylo Komisi formálně doloženo vyčerpání určité části finančních prostředků.

Finally, Member States could prepare a report synthesising results of on-going evaluations they conduct during the programming period with a view to giving a comprehensive summative evaluation of programme performance.

V poslední řadě by členské státy mohly za účelem podání uceleného souhrnného hodnocení plnění programu připravovat zprávu shrnující výsledky průběžných hodnocení, která provádějí v průběhu programového období. 

2.5. Supporting use of new financial instruments

2.5. Podpora využívání nových finančních nástrojů

The EU budget review makes a strong case for increasing the leverage effect of the EU budget.

Přezkum rozpočtu EU důrazně obhajuje myšlenku zvýšení pákového účinku rozpočtu EU.

New forms of finance for investment have been developed in the 2007-2013 programming period, moving away from traditional grant-based financing towards innovative ways of combining grants and loans.

V programovém období 2007–2013 byly vyvinuty nové formy financování investic, které se odklánějí od tradičního financování založeného na grantech ve prospěch inovačních způsobů kombinování grantů a půjček.

The Commission would like Member States and regions to make a more extended use of such instruments in the future.

Komise by chtěla, aby členské státy a regiony v budoucnu takovéto nástroje více využívaly.

Financial instruments help to create revolving forms of finance, making them more sustainable over the longer term.

Tyto finanční nástroje pomáhají vytvářet revolvingové formy financování, které jsou v dlouhodobější perspektivě snadněji udržitelné.

This is also one way of helping Europe to increase resources for investment, especially in times of recession.

Toto je rovněž jeden ze způsobů, jak Evropě zejména v době recese pomoci navýšit prostředky na investice.

It opens new markets to different forms of public-private partnership, bringing in the expertise of international financial institutions.

Otevírají se tím nové trhy pro různé formy partnerství veřejného a soukromého sektoru, což s sebou zároveň přináší odborné znalosti mezinárodních finančních institucí. 

To improve financial engineering instruments within cohesion policy, a number of measures could be examined:

Ke zlepšení nástrojů finančního inženýrství používaných v rámci politiky soudržnosti by se mohlo uvažovat o několika opatřeních:

– Provide greater clarity and differentiation between rules governing grant-based financing and

– více vyjasnit a logicky utřídit pravidla, jež obsahuje regulační rámec –

rules governing repayable forms of assistance in the regulatory framework, especially on eligibility of expenditure and audits;

pravidla pro financování založené na grantech a pravidla upravující návratné formy pomoci – zejména co se týče způsobilosti výdajů a auditů, 

– Channel generic financial support to firms mainly via financial engineering instruments and use grants to co-finance targeted support schemes

– všeobecnou finanční podporu firmám poskytovat hlavně prostřednictvím nástrojů finančního inženýrství a granty používat ke spolufinancování oblastí, které vyžadují cílenou podporu

(innovation, environmental investments, etc.);

(inovace, investice do životního prostředí atd.),

– Extend both the scope and scale of financial engineering instruments: in terms of scope, to encompass new activities

– rozšířit rozsah působnosti i navýšit objem nástrojů finančního inženýrství: z hlediska působnosti obsáhnout nové činnosti

(e.g. sustainable urban transport, research and development, energy, local development,

(např. udržitelnou městskou hromadnou dopravu, výzkum a vývoj, energetiku, místní rozvoj,

lifelong learning or mobility actions, climate change and environment, ICT and broadband);

celoživotní učení nebo aktivity na podporu mobility, činnosti zabývající se změnou klimatu a životním prostředím, informační a komunikační technologie a širokopásmový internet);

in terms of scale, to combine interest subsidies with loan capital or other forms of repayable financing.

z hlediska objemu prostředků kombinovat dotace úroků s poskytováním půjček nebo jiných forem návratného financování.

• How could the Europe 2020 Strategy and cohesion policy be brought closer together at EU, national and sub-national levels?

• Jak dosáhnout těsnějšího sepjetí strategie Evropa 2020 a politiky soudržnosti na úrovni EU, národní a nižší?

• Should the scope of the development and investment partnership contract go beyond cohesion policy and, if so, what should it be?

• Měla by působnost smlouvy o partnerství pro rozvoj a investice sahat i za rámec politiky soudržnosti? Pokud ano, do jakých oblastí?

• How could stronger thematic concentration on the Europe 2020 priorities be achieved?

• Jakým způsobem lze dosáhnout silnějšího tematického zaměření na priority strategie Evropa 2020?

• How could conditionalities, incentives and results-based management make cohesion policy more effective?

• Jakým způsobem by mohl systém podmínek, pobídek a řízení zaměřeného na výsledky zefektivnit politiku soudržnosti?

• How could cohesion policy be made more results-oriented?

• Jakým způsobem by se dalo dosáhnout většího zaměření politiky soudržnosti na výsledky? 

Which priorities should be obligatory?

Které priority by měly být povinné?

3. STRENGTHENING GOVERNANCE

3. POSÍLENÍ ŘÍZENÍ 

3.1. Introducing a third dimension:

3.1. Představení třetí dimenze:

territorial cohesion

územní soudržnost

The Lisbon Treaty has added territorial cohesion to the goals of economic and social cohesion.

K cílům hospodářské a sociální soudržnosti přidala Lisabonská smlouva územní soudržnost.

As a result, it is necessary to address this objective in the new programmes, with particular emphasis on the role of cities, functional geographies, areas facing specific geographical or demographic problems and macro-regional strategies.

V důsledku toho je nutné věnovat se tomuto cíli v nových programech, se zvláštním důrazem na roli měst, funkčních zeměpisných celků, oblastí potýkajících se se specifickými zeměpisnými nebo demografickými problémy a makroregionálních strategií.

Urban areas can be the engines of growth and hubs for creativity and innovation.

Městské oblasti mohou být hnací silou růstu a ohnisky tvořivosti a inovací.

Higher growth levels and new jobs can be created provided a critical mass of actors like companies, universities and researchers is established.

Podaří-li se shromáždit kritické množství účastníků typu společností, univerzit a výzkumných pracovníků, bude možné dosahovat vyšších úrovní růstu a vytvářet nová pracovní místa.

Urban problems, whether related to environmental degradation or to social exclusion, call for a specific response and for direct involvement of the level of government concerned.

Problémy měst, ať už související se zhoršováním životního prostředí nebo sociálním vyloučením, si vyžadují specifickou odezvu a přímé zapojení na příslušné úrovni státní správy.

Accordingly, an ambitious urban agenda should be developed where financial resources are identified more clearly to address urban issues and urban authorities would play a stronger role in designing and implementing urban development strategies.

V této souvislosti by měla být vytvořena ambiciózní městská agenda, v níž budou přesněji určeny prostředky na řešení problémů měst, a v níž budou městské orgány sehrávat výraznější úlohu při navrhování a provádění strategií městského rozvoje.

Urban action, the related resources and the cities concerned should be clearly identified in the programming documents.

Příslušná opatření pro městské oblasti, související prostředky a dotčená města by měly být jasně uvedeny v programových dokumentech.

For the future, one aspect which should be examined is whether the regulatory architecture of cohesion policy should allow greater flexibility in organising operational programmes in order to reflect the nature and geography of development processes better.

Otázkou, která by měla být do budoucna řešena, je, zda by měl regulační rámec politiky soudržnosti umožňovat větší flexibilitu v sestavování operačních programů, aby mohly lépe zohledňovat přírodní a zeměpisné aspekty rozvojových procesů.

Programmes could then be designed and managed not only at national and regional levels, but also — for example — at the level of groups of towns or of river and sea basins.

Programy by pak mohly být sestavovány a řízeny nejen na národní a regionální úrovni, ale například i na úrovni skupin několika měst nebo povodí a přímořských oblastí.

The report has shown that in some cases geographical or demographic features could intensify development problems.

Zpráva ukazuje, že rozvojové problémy mohou být v některých případech prohlubovány zeměpisnými a demografickými rysy.

This is particularly true of the outermost regions but also of northernmost regions with very low population density and island, cross-border and mountain regions, as explicitly recognised by the Lisbon Treaty.

To platí zejména pro nejvzdálenější regiony, ale i pro nejseverněji položené regiony s velmi nízkou hustotou osídlení, a dále ostrovní, přeshraniční a horské regiony, jak je výslovně uvedeno v Lisabonské smlouvě.

It will be necessary to develop targeted provisions to reflect these specificities, without unnecessarily multiplying instruments and programmes.

K zohlednění těchto zvláštností bude nezbytné přijmout cílená opatření, aniž by však muselo nutně dojít k navyšování počtu nástrojů a programů.

Territorial cohesion also means addressing urban-rural linkages in terms of access to affordable and quality infrastructures and services, and problems in regions with a high concentration of socially marginalised communities.

Územní soudržnost znamená věnovat pozornost rovněž vazbám mezi venkovem a městem z hlediska přístupu k dostupné a kvalitní infrastruktuře a službám, a problémům v oblastech s vysokou koncentrací komunit žijících na okraji společnosti.

Finally, further work on new macro-regional strategies should be based on a thorough review of existing strategies and the availability of resources.

A konečně, další práce na vytváření nových makroregionálních strategií by měla vycházet z důkladného přezkoumání stávajících strategií a dostupnosti prostředků.

Macro-regional strategies should be broad-based integrated instruments focused on key challenges and supported by a reinforced trans-national strand, although the bulk of funding should come from the national and regional programmes co-financed by cohesion policy and from other national resources.

Makroregionální strategie by měly být široce zaměřené integrované nástroje soustřeďující se na klíčové problémy a podpořené zesíleným nadnárodním prvkem, přestože by většina finančních prostředků měla pocházet z národních a regionálních programů spolufinancovaných pomocí politiky soudržnosti a z jiných vnitrostátních zdrojů.   

3.2. Reinforcing partnership

3.2. Posilování partnerství

Effective implementation of Europe 2020 requires a governance system that involves the actors of change in Member States and that links the EU, national, regional and local levels of administration.

Efektivní provádění strategie Evropa 2020 si vyžaduje řídící systém zahrnující činitele v členských státech, kteří dokáží působit ve prospěch změn, a který propojí úroveň EU s národní, regionální a místní úrovní státní správy.

In order to mobilise fully all involved, representation of local and regional stakeholders, social partners and civil society in both the policy dialogue and implementation of cohesion policy should be strengthened.

V zájmu úplného zmobilizování všech zúčastněných stran by mělo být posíleno zastoupení místních a regionálních účastníků, sociálních partnerů a občanské společnosti jak v politickém dialogu, tak v provádění politiky soudržnosti.

With this in mind, support for the dialogue between public and private entities, including socio-economic partners and non-governmental organisations, should be maintained.

S přihlédnutím k výše uvedenému by měla být zachována podpora dialogu mezi veřejnými a soukromými subjekty, včetně sociálních a hospodářských partnerů a nevládních organizací.

In this context, the role of local development approaches under cohesion policy should be reinforced, for example

V této souvislosti by měl být v rámci politiky soudržnosti posílen význam koncepcí místního rozvoje, např.

by supporting active inclusion, fostering social innovation, developing innovation strategies or designing schemes for regeneration of deprived areas.   

formou podpory aktivních snah o začlenění, společenských inovací, vytváření inovačních strategií nebo navrhování řešení pro obnovu zanedbaných oblastí.

These should be closely coordinated with similar actions supported under rural development and maritime policies.

Tyto aktivity by měly být úzce koordinovány s obdobnými akcemi podporovanými v rámci politiky rozvoje venkova a námořní politiky.

• How can cohesion policy take better account of the key role of urban areas and of territories with particular geographical features in development processes and of the emergence of macro-regional strategies?

• Jak může politika soudržnosti lépe zohlednit klíčovou úlohu, kterou v rozvojových procesech a při vzniku makroregionálních strategií hrají městské oblasti a území se zvláštními zeměpisnými charakteristikami?

• How can the partnership principle and involvement of local and regional stakeholders, social partners and civil society be improved?

• Jak lze prohloubit partnerský přístup a využívání spolupráce s místními a regionálními účastníky, sociálními partnery a občanskou společností?

4. A STREAMLINED AND SIMPLER DELIVERY SYSTEM

4. ÚČINNĚJŠÍ A JEDNODUŠŠÍ PROVÁDĚCÍ SYSTÉM

Although it is too early to draw final conclusions on the effectiveness of the delivery system of cohesion policy in the period 2007-2013,

Třebaže na vyvození konečných závěrů o účinnosti systému provádění politiky soudržnosti v období 2007–2013 je příliš brzy,

Member States have argued against too frequent and drastic amendments of the rules that could hamper implementation.

členské státy vystupují proti příliš častým a radikálním změnám pravidel, které by komplikovaly provádění politiky.

Nevertheless, a number of targeted changes deserve to be examined.

Určitý počet pečlivě vytipovaných změn si však přece jen zasluhuje bližší pohled.   

4.1. Financial management

4.1. Finanční řízení

In line with the recent proposal for revision of the Financial Regulation4, each year the authority responsible for managing cohesion policy programmes would present a management declaration accompanied by the annual accounts and an independent audit opinion.

Podle nedávného návrhu na revizi finančního nařízení4 by orgán zodpovědný za řízení programů politiky soudržnosti každoročně předkládal tzv. prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti, k němuž by byla přiložena roční účetní závěrka a výrok nezávislého auditora.

4 ‘Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the Financial Regulation applicable to the general budget of the European Union’ - COM(2010) 260.

4 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie (KOM(2010) 260).

This would strengthen the line of accountability for expenditure co-financed by the EU budget in any given financial year.

To by posílilo zodpovědnost za výdaje spolufinancované z rozpočtu EU v jakémkoliv finančním roce.

On the basis of the annual management declaration, the Commission proposes to introduce a periodical clearance of accounts procedure for cohesion policy.

Komise navrhuje zavést u politiky soudržnosti postup periodického schvalování účetní závěrky, který by vycházel z výročního prohlášení řídícího subjektu.

This would reinforce the assurance process and also allow regular partial closure of programmes.

Taková úprava by posílila proces zajišťování kvality auditu a umožnila by pravidelnou částečnou uzávěrku programů.

The Commission has to consider whether not reimbursing national authorities until the corresponding EU contribution has been paid to beneficiaries would speed up payments of grants to beneficiaries and increase the incentive for strong national control.

Komise musí zvážit, zda by k urychlení vyplácení grantů příjemcům a zvýšení motivace k silnější vnitrostátní kontrole nepřispělo, kdyby se vnitrostátním orgánům výdaje proplácely až poté, co byl příjemcům vyplacen příslušný příspěvek EU.

Also, the Commission will examine the possibility of introducing output- or results-based elements for disbursement of the EU contribution to operational programmes or parts of programmes, depending on the type of action.

Komise se bude rovněž zaobírat možností zapracování motivačních – na výsledcích založených – prvků do vyplácení příspěvku EU na operační programy nebo jejich části, podle toho, o jaký druh akce se jedná.

Finally, simplified methods of reimbursement,

A konečně by měly být více využívány zjednodušené metody vyplácení prostředků,

such as the standard scale of unit costs and lump-sum payments for grants introduced for 2007-2013, should be further promoted, thus increasing their impact.

jako je standardní stupnice jednotkových nákladů a vyplácení paušálních částek na granty, zavedené pro období 2007–2013. Tímto by se zároveň dosáhlo zvýšení jejich účinku.

This would be another way of moving towards a more results-based approach.

Jednalo by se o další způsob, jak postupně přejít na přístup více zaměřený na výsledky.   

4.2. Reducing the administrative burden

4.2. Snížení administrativní zátěže

The general approach for 2007-2013, under which eligibility rules are set at national level, should be retained.

Obecný přístup pro období 2007–2013, podle nějž se stanoví pravidla způsobilosti na vnitrostátní úrovni, by měl být zachován.

However, common rules should be adopted on key points such as overheads covering different EU Funds.

Měla by být nicméně přijata společná pravidla pro zásadní body, jako jsou režijní náklady pokrývající různé fondy EU.

Alignment of rules on eligibility of expenditures across policy areas,

Sjednocení pravidel způsobilosti výdajů pro všechny oblasti politiky,

financial instruments and funds would simplify use of funds by beneficiaries and management of funds by national authorities,

finanční nástroje a fondy by zjednodušilo využívání finančních prostředků uživateli a usnadnilo by správu fondů vnitrostátním orgánům.

reducing the risk of errors while providing for differentiation where needed to reflect the specificities of the policy, the instrument and the beneficiaries.

Snížilo by se riziko omylů při současném zachování možnosti odlišného postupu tam, kde by to bylo potřeba pro zohlednění zvláštností dané politiky, nástroje nebo příjemců.

In line with the proportionality principle, it would also be useful to examine how control measures could be made more cost-effective and risk-based to improve their effectiveness and efficiency

V souladu se zásadou proporcionality by bylo také užitečné zabývat se otázkou, jak dosáhnout toho, aby kontrolní opatření byla hospodárnější a zakládala se na hodnocení rizik, což by vedlo ke zlepšení jejich účelnosti a účinnosti

while ensuring adequate coverage of the inherent risks at a reasonable cost, in accordance with the principle of sound financial management.

a zároveň by to v souladu se zásadou řádného finančního řízení i náležitě a za rozumnou cenu pokrylo průvodní rizika.   

4.3. Financial discipline

4.3. Finanční kázeň

The de-commitment rule aims to ensure that projects are implemented within a reasonable timeframe and to encourage financial discipline.

Smyslem pravidla o zrušení závazku je zajistit, aby projekty byly prováděny v rozumném časovém rámci a podpořilo se dodržování finanční kázně.

However, it can distort the behaviour of Member States and regions by concentrating too much attention on quick, and less on effective, use of resources.

Avšak tím, že se soustředí přílišná pozornost na rychlé – a tedy méně na efektivní – využívání prostředků, může dojít k narušení přístupu členských států a regionů.

Furthermore, application of the de-commitment rule has been complicated by a number of derogations.

Uplatňování pravidla o zrušení závazku je kromě toho komplikováno řadou výjimek.

There is a need to strike a careful balance between ensuring the quality of investment and smooth and rapid implementation.

Je třeba pečlivě nastolit rovnováhu mezi zabezpečením kvality investic a hladkým a rychlým prováděním.

One possibility would be to apply N+2 with the exception of the first year to all programmes and remove exemptions and derogations.

Jednou z možností by bylo používat u všech programů systém „N+2“ kromě prvního roku a jinak odstranit všechny výjimky a odchylky.

4.4. Financial control

4.4. Finanční kontrola

With regard to management and control systems, there is a need not only to deliver stronger assurance but also to achieve greater commitment, on the part of Member States, to quality control.

Co se týče řídících a kontrolních systémů, je třeba zajistit nejen silnější audit, ale také dosáhnout většího nasazení členských států v oblasti kontroly kvality.

This would allow the European Parliament, the Commission and Member States to focus more on the results and impact of the policy.

To by Evropskému parlamentu, Komisi a členským státům umožnilo soustředit se více na výsledky a dopad politiky soudržnosti.

The first proposal is to review the procedure for ex-ante assessment of the systems, taking account of the experience gained from the ex-ante compliance assessment for 2007-2013 programmes in order to prevent problems in management and control systems.

Prvním návrhem je, s ohledem na zkušenosti získané z hodnocení ex ante týkajícího se souladu programů pro období 2007–2013, revidovat postup hodnocení ex ante systémů, aby se předešlo problémům s řídícími a kontrolními systémy.

The procedure should be streamlined whilst retaining its benefits.

Postup by měl být zjednodušen při současném zachování jeho přínosů.

This can be achieved by targeting the assessment on the main management body responsible by means of an accreditation process and by reviewing the Commission’s involvement in this process.

Toho lze dosáhnout zaměřením hodnocení na hlavní zodpovědný řídící orgán prostřednictvím akreditačního procesu a přehodnocením účasti Komise v tomto procesu.

The second proposal is to reinforce assurance by concentrating responsibilities.

Druhým návrhem je zvýšit míru jistoty pomocí koncentrace odpovědnosti.

An accredited body would assume sole responsibility for proper management and control of the operational programme.

Výhradní zodpovědnost za řádné řízení a kontrolu operačního programu by nesl akreditovaný orgán.

• How can the audit process be simplified and how can audits by Member States and the Commission be better integrated,

• Jak lze zjednodušit proces auditu a sjednotit audity prováděné členskými státy a Komisí,

whilst maintaining a high level of assurance on expenditure co-financed?

aniž by byla snížena vysoká míra jistoty auditu prostředků vynakládaných na spolufinancování?

• How could application of the proportionality principle alleviate the administrative burden in terms of management and control?

• Jaký způsob uplatňování zásady proporcionality by mohl snížit administrativní zatížení při řízení a kontrole?

Should there be specific simplification measures for territorial cooperation programmes?

Měla by pro programy územní spolupráce existovat specifická zjednodušující opatření?

• How can the right balance be struck between common rules for all the Funds

• Jak lze při definování pravidel způsobilosti nastavit správnou rovnováhu mezi obecnými pravidly společnými pro všechny fondy

and acknowledgement of Funds' specificities when defining eligibility rules?

a zároveň zohlednit odlišnosti, které mezi fondy existují?

• How can financial discipline be ensured, while providing enough flexibility to design and implement complex programmes and projects?

• Jak lze zajistit dodržování finanční kázně a současně poskytovat dostatečnou flexibilitu při sestavování a provádění složitých programů a projektů?

5. THE ARCHITECTURE OF COHESION POLICY

5. CELKOVÁ STRUKTURA POLITIKY SOUDRŽNOSTI

Cohesion policy aims to promote harmonious development of the Union and its regions by reducing regional disparities

Cílem politiky soudržnosti je podporovat harmonický rozvoj Unie a jejích regionů pomocí snižování regionálních rozdílů

(Article 174 of the Treaty).

(článek 174 Smlouvy).

It also underpins the growth model of the Europe 2020 strategy

Politika také podporuje růstový model strategie Evropa 2020

including the need to respond to societal and employment challenges all Member States and regions face.

včetně potřeby nalézt řešení závažných problémů v sociální oblasti a zaměstnanosti, s nimiž se potýkají všechny členské státy a regiony.

The policy supports such development with a clear investment strategy in every region

Politika soudržnosti takový vývoj všech regionů podporuje jasnou investiční strategií,

by increasing competitiveness, expanding employment, improving social inclusion and protecting and enhancing the environment.

která zvyšuje konkurenceschopnost, zaměstnanost, zlepšuje sociální začlenění a chrání a rozvíjí životní prostředí.

The multilevel governance system for the policy helps to make the EU more visible to its citizens.

Systém víceúrovňového řízení politiky napomáhá zviditelňování EU v očích občanů.

All regions and Member States would be eligible to cohesion policy and able to tailor their strategy in an integrated manner to their specific strengths and weaknesses.

Všechny regiony a členské státy by měly nárok využívat politiku soudržnosti a přizpůsobit si svou strategii jednotným způsobem svým osobitým přednostem a slabinám.

As today, support would be differentiated between regions based on their level of economic development

Tak jako nyní by se podpora poskytovaná regionům lišila v závislosti na stupni jejich hospodářského rozvoje

(measured by GDP per capita),

(vyjádřeného v HDP na obyvatele),

drawing a clear distinction between ‘less’ and ‘more’ developed regions.

čímž jsou jasně odlišeny „méně“ a „více“ rozvinuté regiony.

To soften the transition between these two categories and ensure a fairer treatment for regions with similar level of economic development,

V zájmu snadnějšího přechodu mezi těmito dvěma kategoriemi a zajištění spravedlivého zacházení regionům na obdobném stupni hospodářského rozvoje

the question could be asked as to whether a simpler system with a new intermediate category of regions could replace the current phasing-out and phasing-in system.

by mohla být vznesena otázka, zda by současný systém odstupňovaného přechodu mohl být nahrazen jednodušším systémem, který by obsahoval novou přechodnou kategorii regionů.

This category would also include regions currently eligible under the ‘convergence’ objective but whose GDP would be higher than 75% of the Union average according to the latest statistics.

Tato kategorie by rovněž zahrnovala regiony mající v současnosti nárok na podporu v rámci cíle „Konvergence“, ale jejichž HDP by byl podle nejnovějších statistik vyšší než 75 % průměru Unie.

At the same time, and consistently with the EU Budget Review,

V souladu s přezkumem rozpočtu EU

there is a need to consider for the future architecture of cohesion policy,

je zároveň třeba pro budoucí celkové uspořádání politiky soudržnosti uvažovat o tom,

how the ESF could be refocused on securing the 2020 targets and objectives

jak by mohlo být upraveno zaměření ESF v zájmu zajištění splnění cílů a úkolů strategie Evropa 2020,

and how to achieve greater visibility and predictable funding volumes.

a také jak dosáhnout většího zviditelnění a kvalitního odhadu objemů finančních prostředků.

It is also important to examine how the Fund could better serve the European employment strategy and contribute to the comprehensive European employment initiative called for by the EU Budget Review.

Stejně tak je důležité prozkoumat, jak by ESF mohl lépe sloužit účelům evropské strategie zaměstnanosti a přispívat k ucelené evropské iniciativě pro zaměstnanost, již požaduje přezkum rozpočtu EU.

The policy will continue to focus on implementing the Integrated Guidelines for economic and employment policies.

Politika soudržnosti se bude i nadále zaměřovat na plnění integrovaných hlavních směrů hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti.

The Cohesion Fund would continue to benefit Member States whose GNI per capita is lower than 90 % of the Union average.

Z Fondu soudržnosti budou mít nadále užitek členské státy, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % průměru Unie.

Finally, cohesion policy would continue to foster territorial dimensions of cooperation (crossborder, transnational and inter-regional).

V neposlední řadě bude politika soudržnosti i nadále podporovat územní dimenze spolupráce (přeshraniční, nadnárodní a meziregionální).

This would include a review and simplification of the current arrangements for cross-border cooperation,

To bude zahrnovat přehodnocení a zjednodušení současné úpravy přeshraniční spolupráce,

including IPA, ENPI and EDF crossborder cooperation at the EU’s external borders, and also of current practices in transnational action supported both by the ERDF and the ESF.

včetně nástrojů NPP, ENPI a ERF pro přeshraniční spolupráci na vnějších hranicích EU, a také stávající praxe u akcí nadnárodní povahy podporovaných z EFRR i z ESF.

• How can it be ensured that the architecture of cohesion policy takes into account the specificity of each Fund

• Jak lze zajistit, aby celkové uspořádání politiky soudržnosti bralo v úvahu jedinečnost každého z fondů,

and in particular the need to provide greater visibility and predictable funding volumes for the ESF and to focus it on securing the 2020 objectives?

zejména pak potřebu většího zviditelnění a schopnosti předvídat objem finančních prostředků ESF, a jak tento fond zaměřit na plnění cílů strategie Evropa 2020?

• How could a new intermediate category of regions be designed to accompany regions which have not completed their process of catching up?

• Jak by mohla vypadat nová přechodná kategorie regionů, která by dopomáhala regionům, které ještě nedokončily snižování ztráty na ostatní regiony?

6. NEXT STEPS

6. DALŠÍ KROKY

The fifth cohesion report sets out some of the Commission’s key ideas for the reform of cohesion policy following a long discussion which started with the fourth cohesion report in 2007.

Pátá zpráva o soudržnosti uvádí některé z klíčových myšlenek Komise na reformu politiky soudržnosti v návaznosti na dlouhou diskusi, která začala v roce 2007 při vydání čtvrté zprávy o soudržnosti.

These will be fine-tuned and consolidated in the next few months.

Tyto myšlenky budou v nejbližších několika měsících doladěny a zkonsolidovány.

The Commission invites all stakeholders to give their responses to the questions presented in this Communication.

Komise vyzývá všechny zúčastněné strany, aby reagovaly na otázky uvedené v tomto sdělení.

Comments can be posted until 31 January 2011 on:

Připomínky je možno umisťovat do 31. ledna 2011 na internetovou stránku:

http://ec.europa.eu/regional_policy/consultation/index_en.htm.

http://ec.europa.eu/regional_policy/consultation/index_en.htm.

Due account will be taken of the responses received when drafting the legislative proposals to be presented immediately after the adoption of the new Multi Annual Financial Framework in 2011.

Obdržené reakce budou brány náležitě na zřetel při přípravě návrhů právních předpisů, které budou předloženy ihned po přijetí nového víceletého finančního rámce v roce 2011.

The Fifth Cohesion Forum which will take place in Brussels on 31 January and 1 February 2011 will provide a good opportunity to discuss these ideas.

Páté fórum o soudržnosti, které se bude konat v Bruselu ve dnech 31. ledna a 1. února 2011, bude vhodnou příležitostí k prodiskutování uvedených myšlenek.



Copyright  13.02.2011 Ing. Milan Čondák  www.condak.net